» » » Kdo druhé jímá do pout, sám je otrokem

Kdo druhé jímá do pout, sám je otrokem

Svoboda je nedělitelná, je pouze jedna jediná. Svoboda buď je anebo není. V lidské společnosti nelze někomu svobodu přiznat a jinému ji upírat. Potom to není svoboda a svobodný není ani ten, kdo druhému svobodu upírá.

Evropa a celý svět počátku třetího tisíciletí se nepoučily z chyb předchozích generací. Nejen chyb, ale dokonce ideologicky zdůvodněných záměrných útoků proti svobodě. Mnohdy jsou pro upírání svobody využívány tragické etapy naší minulosti. Potom se pod takovou ideologickou záminku dá schovat úplně všechno a pod heslem potlačování extrémistických názorů omezovat svobodu celých skupin obyvatelstva. Přitom je alarmující, že se stále rozšiřuje ta část politického spektra a názorů, které spadají pod aktivity, kterým je upírána svoboda. A nejen to. Levicové, anarchistické části spektra se nic takového netýká. Tak rychle se zapomnělo, že komunisté vedení diktátorem Stalinem vyvraždili mnohem více lidí, než nacisté vedení diktátorem Hitlerem?

Kdyby se totiž jednalo o naprosto vyvážené omezování pravého i levého okraje politického spektra, bylo by možná přijatelné se s takovým omezením smířit. I když je sporné, kdo je vlastně oprávněn posuzovat co je a co není extrémistické a tudíž zakázání hodné? Ten, kdo vystudoval politologii, zaměstnanec ministerstva vnitra nebo ten kdo politologii přednáší a udělal si z ní taktéž výnosný způsob obživy?

Pokud si zvolíme středovou osu politického spektra, levá část je z jakýchsi podivných důvodů chráněna a na této polovině spektra vůbec neexistuje žádné zakázané téma. Ani symboly, ani hesla, ani program směřující k potlačování lidských práv a svobod a nastolení diktatury. Jejich stěžejním rysem je internacionalismus, zničení národů, zničení rodiny jako základního stavebního kamene společnosti. Oblíbeným tématem levé části spektra je úplné zrušení rodiny, produkce dětí svobodnými matkami nejlépe umělým oplodněním, aby neexistovala vůbec žádná rodičovská citová vazba a jejich výchova ke kolektivismu v kolektivních zařízeních až po odkládání seniorů do ústavů, protože neexistující rodina se samozřejmě nemůže starat o své seniory. Pokud je propagován život v páru, tak nejlépe jedinců stejného pohlaví. Produkují se tak jedinci, kteří nemají vůbec řádné zakotvení a vznášejí se v citovém vzduchoprázdnu. Každou takto vzniklou lidskou bytost je potom možné libovolně formovat ideologicky a naprosto snadno s ní manipulovat, stává se vlastně bezduchým otrokem vykonávajícím bez rozmyšlení pokyny absolutních a naprosto v anonymitě skrytých vládců. Lidská bytost tak přestává být individuální a stává se z ní pouze sériový produkt, snadno zaměnitelný a nahraditelný.

Na protilehlé straně dosahuje zakázaná oblast již téměř ke středové ose. Zde vlastně neexistuje nic, co by bylo povolené. Témata zakázaná jsou dnes všechna, která se týkají národa, národního státu, vlasti a rodiny, včetně individuality lidské bytosti. Nesmí se hovořit o národu, nesmí se propagovat vlastenectví. Nesmí se propagovat úplné rodiny a výchova k individualitě. Zakázáno je propagovat rodinnou péči o seniory. Dějiny jsou přepisovány ne po staletích, ale vlastně online, tedy v reálném čase.

Omezování práv a svobod je praktikováno bez jakéhokoliv varování a postupuje systematicky dál a dál. Zarážející je samozřejmě naprostá lhostejnost většiny populace. Ta zaslepena relativní sytostí, vyhovujícím ubytováním a únikem od reality prostřednictvím virtuální reality a drog předpokládá, že tento stav omezené blaženosti bude trvat po celou dobu jejich vlastního života. A pro další generace tato část populace předpokládá, že se mají o sebe postarat samy. Přitom si vůbec nechce připustit, že jsou ohroženy nejen děti, tedy další pokolení, ale že jsou ohroženi i oni sami. Při troše štěstí lze samozřejmě prožít díky rodičům spokojená léta ve škole a poté v produktivním věku dokonce i několik spokojených desetiletí. Na sklonku produktivního věku je však při dnešním uspořádání společnosti naprosto jistý pád naprosté většiny populace do stavu naprostého vyčerpání a hrdlo svírající chudoby. Přitom ta část lidského života v postproduktivním věku se díky prodlužování délky života začíná takřka vyrovnávat délce věku produktivního. Znamená to, že v bídě, naprosté apatii stráví většina populace desítky let v čekárně na smrt. Není právě toto trest za předchozí naprostou lhostejnost k veřejnému dění a odevzdání se do moci vládnoucí garnitury? Není to trest za neustálé ústupky od ideálů mládí, schvalování omezování základních lidských práv a svobod?

Trest za klanění se zlatému teleti, pro které je většina populace ochotna opustit anebo se alespoň smířit s tím, že není důležitá péče o předky, jako jediný možný způsob poděkování za to, že nás přivedli na svět a že o nás pečovali, není důležitá péče o rodinu a vlastní potomky, kteří jediní ve fungující společnosti mohou představovat budoucnost každého jednotlivce i celého lidského společenství?

Omezování práv a svobod nelze nijak odůvodnit, nelze nijak obhájit. Práva a svobody jsou podmínkou vývoje a růstu lidské společnosti. Není společenství, není jediný živý organismus, který by dokázal být stále stejný. Buď roste, sílí, vyvíjí se, anebo chřadne a upadá. A právě kvůli neustálému omezování a zakazování se lidská společnost dostala do stadia naprosté degenerace a všeobecného úpadku.

Nejen vlastenci, nejen zodpovědní rodiče, ale všichni lidé by si měli uvědomit, že každý den, každým omezením, se kterým se smíří, nebo které lhostejně minou upadá především jejich život a jejich budoucnost. Tímto tempem nebude dlouho trvat a z práv a svobod občanů daných Listinou základních lidských práv  a svobod a zaručených základním zákonem nezůstane vůbec nic. Líbivá hesla o odevzdání se do péče skupinky diktátorů, jediných moudrých, kteří mají na rozdíl od většiny ostatních schopnost a oprávnění stát v čele společenství zhořknou. A nebude dlouho trvat a jednoho dne se probudí do staronové totality. Možná, že to ani nebude probuzení tak hrozné, protože si již tak zvykli na pohodlí všeobjímající péče Velkého bratra, že již nebudou schopni samostatného myšlení a samostatných činů.

Dne 17. května 2016 byly bez jakéhokoliv předchozího upozornění zablokovány všechny FB účty Dr. Miroslava Sládka. Na www.spr-rsc.cz, kde se podařilo mnohé články, komentáře a videa  zachránit se můžete přesvědčit, že v nich nebylo nic, co by opravňovalo k takovému útoku na svobodu slova. Cenzurní zásah proběhl s největší pravděpodobností na základě udání, což je v naší zemi již od minulého století způsob, jak likvidovat třeba parašutisty, kteří potrestali nacistického pohlavára, sousedy, kteří se během okupace zapojili do odbojové činnosti, anebo za komunistické totality poslouchali zahraniční vysílání. Navštivte uvedený web a pročtěte si příspěvky, shlédněte videa. Jsou na nich jen kritická slova na adresu současné vládnoucí garnitury. Jsou na nich pravdivé informace o devastaci našeho národa a země. A to je také podle našeho názoru důvod k zablokování, to byl již kdysi dávno důvod k upálení Mistra Jana, pravda. A je to také důkaz nejlepší toho, že vše, co je hlásáno, je také pravdivé. Pravda vždy vládnoucím diktátorům vadila. Za pravdu se v naší zemi vždy trestalo. Pravdu však nelze umlčet.

Sdílejte a šiřte. Poslední zbytky práv a svobod nás, původního domorodého obyvatelstva Evropy jsou ohroženy a přímo ničeny.  

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená * jsou povinná.