» » » Včera byl opravdu krásný letní den

Včera byl opravdu krásný letní den

Včera byl opravdu krásný, horký letní den. Po sérií mítinků od Děčína po Roudnici jsem si naplánoval ještě setkání s kandidáty do krajského zastupitelstva v Ústeckém kraji a to v Teplicích. Končili jsme asi o půl desáté, noc byla ale ještě o poznání krásnější než den a přímo lákala k procházce. Nedaleký park patří k nejhezčím nejen v Teplicích, ale i dalekém okolí. Pardon, patřil, ten přítomný čas v předchozí větě je již dosti nepatřičný.

Celé okolí parku je již delší dobu obydleno, nebo spíše vybydlováno přivandrovalci z arabského světa.

Park samotný byl plný osob, posedávají na dekách na trávníku, po lavičkách, kolem se hemží děti. Na první pohled přímo idylický obrázek, na druhý a bližší pohled tam však nebyl nikdo jiný než přivandrovalci. Žádný původní obyvatel sedmdesáti tisícového města. A čím blíže, tím děsivější pohled, obrovské množství odpadků, doslova smetiště, osoby zahalené d hlavy až k patě do hábitů, pod které by se v naprosté pohodě dala ukrýt i padesátikilová bomba. Naprostá většina z nich neumí ani několik slov anglicky natož  česky. Většina ani pořádně neví, ve které zemi je. Jak, jsem to zjistil? Když jsem se představil jako předseda Republikánské strany Československa, zmateně jásali Německo???

Podle arabských zdrojů jsou tito přivandrovalci takovými cikány Arábie, vždycky dostanou od šejka nějaké ty „sociální dávky“ a za to tady u nás žijí jako prasata v žitě, zvláště, když my si pro ně ze svého již beztak nuzného živobytí ukrajujeme. Hlavně, že to ale je vydatný zdroj příjmů pro nesvatou trojici teplických politických podnikatelů v čele s doživotním senátorem. Ti Arabům rozprodávají všechny pozemky ve městě i okolí. Takže vlastně pěstují takový malý vřed na těle naší země. Proč vřed? Vředy jsou známy tím, že páchnou a v Teplicích to opravdu páchne hodně. A vředy mají také tendenci praskat. A až praskne tento, tak hnis a zápach zaplaví celou zem. A kolik se najde v naší zemi kolaborantů ochotných přestoupit na islám. I v teplickém parku jich bylo dost, posedávali s přivandrovalci na dekách a obdivně nasávali jejich zápach. Přitakávali, až nerozuměli ani slovu. Jestliže někdo přivandrovalce miluje, ať odjede s nimi tam, odkud přišli a pomůže jim tam s rekonstrukcí, výstavbou, ekonomikou. Válením na dece v parku se toho moc nenadělá!

A policie, ta je naprosto bezmocná, i když přivandrovalci dělají věci a chovají se tak, že porušují kdejaký zákon a vyhlášku. Vymlouvá se, že je nemohou legitimovat, protože například ženy jsou zahalené tak, že podle očí stejně nepoznají, o koho jde. Přitom ale  v naší zemi platí zákaz zahalování se třeba při demonstracích a povinnost umožnit policii identifikaci. Víte sami, jak se musí člověk tvářit, když se jde vyfotografovat na občanský průkaz nebo pas.

To, že zatím zde máme většinou klid, není rozhodně zásluha českých politiků, ale prostě nerovnovážné výše sociálních dávek.

Ale hnis je již těsně za našimi hranicemi, podívejme se na události do Německa i dále do Evropy.

Přivandrovalci útočí v Evropě tak, aby zabili jen nevěřící. Metalový koncert v Paříži, oslava pádu Bastily. Zatím ne zde. S největší pravděpodobností.

Ale pravděpodobnost je jedna věc, vraždění zase druhá. Za poslední týden desítky mrtvých v Nice (mezi nimi hodně dětí), pobodaná matka s dcerami (protože byly málo zahalené) – osmileté děvčátko bojuje v nemocnici o život (média to už dávno nesledují), v bavorském vlaku útok sekyrou a nožem (dvacet zraněných, tři v ohrožení života) a teď Mnichov – devět mrtvých, desítky zraněných. A jaká byla reakce politiků a jejich zaměstnanců, stále omylem nazývaných novináři? „Složitá situace a musíme si prý zvyknout“. „Je to daň za multikulturní svět“. Hysterická snaha ukázat to jako činy pomatených jedinců, kteří nemají s ničím a nikým žádnou souvislost. To je jen náhoda a tamten byl zase jen obdivovatel Breivika, což je jeden z vás, takže mlčte. Přitom ale, kdo sledoval CNN, ten musí potvrdit, že všechno bylo úplně jinak.

Teď taky můžeme jen čekat na další útok. Tisíce migrantů dál přicházejí, jen novináři zarytě mlčí. Stovky Turků skandovaly ve Vídni „Řekni, a my je podřežeme“ normálně na hlavní třídě Mariahilfer Strasse, kam rádi jezdíme i my. Já takový svět nechci. A je už těsně za hranicemi.

U nás zatím nemáme rozsáhlejší komunitu, ze které by se rekrutovali vrazi. Až na tu v Teplicích. Nechci si zvykat na to, že nebudu moci nikam jet, aniž bych se ptal, zda je tam bezpečno, nechci mít zde parky, do kterých je zakázán vstup původnímu domorodému obyvatelstvu, cizí svět s vlastními pravidly. Bezpečí pro občany, rodiny a děti by snad mělo být naprosto samozřejmou věcí. Vždyť žijeme v naší zemi, zemi bílých a ti nikdy nespáchají sebevražedný atentát. Jediným řešením je odmítnou zločinnou politiku Bruselu, chránit naši zatím relativně bezpečnou zem již na hranicích, podívat se podivné praktiky teplických zaprodanců. Nebudeme místo toho přeci schovávat děti doma a při každé cestě do školy se bát, že se nám nevrátí. Tak se žít nedá, v takovém světě jistě nikdo z nás žít nechce.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená * jsou povinná.