» » » In patria magno non est in honore propheta

In patria magno non est in honore propheta

Miroslav Sládek

Jsem Republikán. Ne snad jen proto, že je to dnes prostě ”in” vzhledem k událostem v USA. V následujícím článku vám rád prozdradím proč jsem se nejen stal Republikánem v devadesátých letech, ale proč jím jsem i nyní.

Ti z vás, kteří si pamatují velmi dobře události z roku 1989 a dále, mi zcela jistě potvrdí jeden postřeh, který může znamenat v nadcházejících parlamentních volbách v roce 2017 významný obrat v úvahách občanů naší země a ve změti polopravd a lží, které na ně chrlí různá média si uvědomí jeden jistý fakt, který je nepopíratelný a prochází dobou do listopadu 1989 do dneška i dále do let budoucích.

Předně bychom si měli nastínit pohled na potitika jako obecnou charakteristiku. Politik, velmi zjednodušeně řečeno, by měl být vynikající rétor, vizionář, manažer a diplomat v jedné osobě. Politik by měl nejen umět vyjednávat, taktizovat, ale především znát mapu. Politik by měl umět číst historii a aplikovat důsledky svých předchůdců na historii po jejich vládním období. Vyvarovat se starých chyb. Politik by měl umět analyzovat situaci a bez emocí, či naservírovaných nálepek ”pravice” nebo ”levice” nebo ”systémová strana” případně ”extrémistická strana”, by měl dokázat číst své protivníky a předvídat důsledky jejich kroků nejen na rok dopředu, ale na celá desetiletí. Orientace v domácí i mezinárodní politice a znalost politického spektra vlastní země i společenství zemí jako NATO a EU je rovněž základním, ale málo viditelným předpokladem u úspěšného politika. Tedy u politika, jehož působení ve vedení státu bude mít pozitivní efekt pro zemi a především pro občany.

Dostáváme se tedy k historickému bodu, zpět v čase, do let devadesátých. Po sametové komedii jsem cítil potřebu potvrdit změnu ale hlavně zajistit, aby se změna vyvíjela správným směrem. To se ovšem nedělo. Jak víme, komunisté, například Vlastimil Tlustý z ODS, nebo Vladimír Dlouhý z ODA hlásali fráze o svobodě a demokracii a kdesi v zákulisí mezitím probíhalo rozkrádání majetku bývalé ČSSR přesně podle tehdejšího ministra Ježka, který to přiznal v televizi s 25. letým odstupem, kdy je vše řádně promlčeno. Ježek přiznal, že šlo o to rozkrást zemi, zhasnout a ti nejdravější aby si urvali co nejvíc. Komunisté se přes noc proměnili v kapitalisty a k politické moci si sametovým divadélkem připsali ještě i moc kapitálu. V té době všichni nadšeně tleskali zázraku ekonomie a ikoně české pravice Václavu Klausovi, který kradení jeho soudruhů z ODS lidem jaksi přetransformoval a zúžil do dvou vět: “neexistují špinavé peníze” a “je třeba si utáhnout opasky, aby později bylo lépe” přičemž zapomněl dodat komu že bude později lépe. Máme 25 let po revoluci a lépe je oněm komunistickým kádrům v kabátě velkopodnikatele a občan? Ten si utahuje opasek dál a sleduje dál stejnou Českou televizi, kde mu stejná redaktorka Marcela Augustová hlásá jak roste ekonomika, spotřeba a životní úroveň v dnešní demokratické společnosti díky systémovým stranám ve vládě. Před listopadem 1989 hlásala tatáž moderátorka tehdy v Československé televizi v pořadu  Pionýrská vlaštovka, jak kvete naše socialistická vlast a naše budoucnost –pionýři – předvoj KSČ. Časy se pro někoho změnily, pro někoho jde všechno dál. Ano bude líp – a bylo, ale jak pro koho.

Opasky občanů se dále utahují, NATO nás nebrání před invazí muslimů do naší domovské Evropy a EU diktuje co má dělat podnikatel, či běžný občan a jak má vypadat zboží v celé říši EU a bohatě nás zásobují novými předpisy, ale i nevítanými spoluobčany, kteří si občas vyhodí do vzduchu kavárnu, nebo vystřílí samopalem redakci novin, či odpálí letadlo s 300 pasažéry, kteří nikomu nic zlého neudělali. EU je výhodou už jen gigantickým korporacím, které nasávají dotace a rozrůstají se jako rakovina do všech zemí a sfér podnikání, ať jde o Agrofert, nebo PPF Group.

Na počátku mě oslovil projev jednoho politika, který se lišil rétorikou od všech těch pragmatických a demokratických soudruhů. Vzduchem se nesla slova “je třeba zakázat komunistickou stranu jako zločineckou organizaci” a “ je zapotřebí zavčas zavřít všechny komunistické pohlaváry, než stačí rozkrást pod hlavičkou ODS, ODA, nebo ČSSD celou naši zemi” nebo “nenechme se současným vedením vtlačit do NATO a EU – Republikáni chtějí vypsání referenda o vstupu do NATO!” Slova, která u mnohých vyvolávala aplaus a uznání, ale v médiích byla tehdy komentována jako názory exktrémistické okrajové skupinky, která podle slov ČT “vyvolávala úsměv na tváři moudrého občana”.

V těch letech projel celou zemi představitel tehdejší  i dnešní skutečné opozice a předseda Republikánů PhDr. Miroslav Sládek, jehož výroky se zapsaly do paměti národa. Ale tím to tehdy také skončilo. Mnoho lidí podlehlo mediální masáži a tleskalo starým dobrým stranám ODS a ČSSD, ODA se mezitím rozpadla a soudruh Dlouhý se stal manažerem několika firem, až se mu přestalo chtít pracovat, stal se prezidentem podnikatelů. I vědec Klaus se ubytoval v zámečku, který si pronajal za peníze PPF a dál šíří své teorie několika zbylým nadšencům, kterým ještě nedošlo, oč šlo v této celé polistopadové hře.

A tak si dnes listuji tehdejším týdeníkem REPUBLIKA, který vydávala Sládkova SPR-RSČ. Postupně čtu články, které komentují kroky tehdejších vlád a jaké dopady to bude mít na budoucnost ČR. Převlékání kabátů, převzetí ekonomické moci komunisty, vstup do NATO a EU, které běžnému občanovi ČR nic nepřinesou, zaplavení naší země cizinci, rozprodání firem cizákům, likvidace malých stran atd. Mimochodem, všimli jste si, jak Česká televize a politici začali používat pojem “systémové a nesystémové strany”? George Orwell a jeho román 1984 jakoby věděl. Není to však jen Orwell, kdo všechny důsledky uplynulých vlád dokázal předpovědět a právě proto byl umlčen. V devadesátých letech před volbou prezidenta Václava Havla zatkla Miroslava Sládka policie a strčila do vězení. Po volbě byl na nátlak demonstrantů zproštěn viny v plném rozsahu a propuštěn. Malá výstraha. Republikánskou stranu mezitím zesměšňovala média. Byli jsme nálepkováni jmény jako extrémisté, fašisté, nacionalisté, nebezpečné hnutí a dnes jsme nesystémová strana. Tak nějak nesedíme do “systému” Velkého Bratra, dalo by se s malou nadsázkou a úsměvem říci?

Ovšem není mnoho důvodů k úsměvům, přátelé. Naše země je v centru nebezpečného mezinárodního dění, kde na začátku je záplava Evropy muslimskými imigranty a na konci  následky globalizace, před kterou varoval právě Miroslav Sládek už v devadesátých letech.

Staré výtisky týdeníku REPUBLIKA a paměť mnoha tehdejších účastníků stovek demonstrací proti vstupu do NATO a EU,  proti komunismu prorůstajícímu do ekonomiky státu, proti světové globalizaci, to všechno jsou svědkové pravdy, té skutečné pravdy, která byla vyřčena před 20 lety a stala se bohužel skutečností dnes. Tehdy i dnes jsou nálepkováni lidé, kteří vidí invazi v reálné obraze zase jako fašisté, či nacionalisté.

Ovšem slova předsedy Republikánů Sládka dnes paradoxně používají ti, kteří jej pro tato slova pronásledovali. Najednou jako by tehdejší představitelé moci prozřeli. Ministr privatizace Ježek přiznává rozkrádání majetku bývalé ČSSR a firem, bývalý předseda Senátu a vlády ČR, mimochodem sám bývalý člen KSČ, Petr Pithart v Praze na náměstí před několika dny hlásal, poněkud pozdě, abychom nedopustili privatizaci České republiky, protože země není firma. Dnešní kritika Václava Klause, směřovaná vůči EU mi připadne jako výsměch někoho, kdo nás tam nejprve dovedl a nyní varuje před následky vstupu do EU.

Ale nejsou to zdaleka jen bývalí mocnáři, kteří hlásají až dnes to,  pro co byl srážen a zesměšňován PhDr. Sládek v devadesátých letech. V té době bylo vše řečeno. Nikdo nenaslouchal, jen hrstka věrných a těch, kteří měli oči otevřené, ale báli se nahlas mluvit.

Najednou totiž celé věty, které můžeme nalézt v týdeníku REPUBLIKA z devadesátých let a celé myšlenky PhDr. Sládka, včetně zásadních programových bodů se objevují v programu jakéhosi Japonce, který se vcítl do českého vlastence a prostým okopírování programu Republikánů nyní sklízí body u svých voličů. Pravda je venku a protože peníze a majetky jsou již rozkradeny, začala se krást i pravda. Zapomnělo se, kdo však tuto pravdu prvně hlásal na mítincích po celé České republice i na Slovensku v každé sebemenší obci.

Tehdy bylo členství v SPR-RSČ něčím ostudným a média i politici nás zesměšňovali a nálepkovali tím nejhorším, čeho by se běžný občan měl bát. Ale program a podstatu myšlenky Republikánů dnes vykrádá kdejaká strana, která se snaží dostat se do vysoké politiky a ještě si urvat co zbylo.

Je mi docela smutno, když pomyslím, že stačilo jen poslouchat a držet se toho, co bylo řečeno tehdy. Skutečně si můžete sehnat časopis SPR-RSČ z devadesátých let, nebo snad někde najdete video na youtube z tehdejší doby a dozvíte se, že vše co je dnes špatně, vše bylo vyjmenováno a přede vším bylo varováno již tenkrát.

A nyní se dostáváme k začátku mého vstupu k Republikánům. Ať se na věc díváme jakkoliv, co bylo od počátku existence SPR-RSČ řečeno ústy PhDr. Sládka, k tomu fakticky dnes došlo, ale nemuselo. Ti, kteří současný zmatek a stav nejen ČR ale celé Evropy zavinili, dnes vyslovují své rady a úsudky a najednou opět mění kabát. Opět mění názor. Slovy Republikánů PhDr. Sládka dnes politici kritizují EU, NATO, globalizaci a kradení, ale zapomněli, že to byli oni, Petr Pithart, Václav Klaus, Vladimír Dlouhý a další, kdo toto všechno zavinili a současně kdo tehdy ostře potlačili SPR-RSČ, která na rizika poukazovala.

To, proč byl Republikán Sládek zesměšňován a považován za extrémistu, je dnes hlásáno v programech stran napříč politickým spektrem, ale na rozdíl do Sládka, tady jde opět jen o mazání medu kolem úst, nikoliv o úmysl to změnit a zabránit šíření všeho, před čím Republikáni varovali před 20 lety a varují i dnes. A historie se opakuje. Česká média mlčí o SPR-RSČ a pokud náhodou padne zmínka, pak jsme opět nesystémová strana. Občan opět neposlouchá varování PhDr. Sládka před opětovným mazáním koblihy kolem úst a opět věří, že slovenský udavač StB to s námi se všemi a zejména s OSVČ myslí dobře, stejně jako všespasitel Okamura, ke kterému opět vzhlíží davy jako k řešení všech problémů.

Jakoby nestačila sama skutečnost, že je tu někdo, kdo za celá léta nezměnil názor a měl pravdu. A kdyby bylo po jeho, neexistovala by řada problémů, v nichž se dnes topíme, nebo alespoń velká část by zmizela.

Léta popíraný program je dnes hlásán těmi, kdo jej popírali. A lidé to opět baští. Milují a volí ty, kteří to pokazili a nenávidí a smějí se tomu, kdo před vším zlem včas varoval.

Jakoby se naplňovala i slova Nového zákona Lukáš 4,24 ” Nemo propheta acceptus est in patria sua” neboli “Žádný prorok není vítaný ve své vlasti.” Nebo jinak také používáno “In patria magno non est in honore propheta – Ve vlasti žádný prorok nesklízí veliké pocty.”

Máme deset měsíců do voleb. Do nejdůležitějších zlomových voleb, které jsou druhou šancí pro všechny. Nyní je možné se ještě před rozcestím včas rozmyslet kterou cestou se dát a tím rozhodnout o realitě budoucnosti nás všech. Buď pokračovat ve volbě těch dnešních “systémových”, nebo učinit změnu a poslechnout a následovat toho člověka a tu stranu, která prorokovala do dnešního dne vše tak, jak se stalo a včas varovala a měla a má řešení, ale i skutečnou dobrou vůli věci měnit ve prospěch občana, ne banky, ve prospěch země, ne unie zemí, ve prospěch našich životů, ne globalizace a zaplavení naší země cizinci, kteří s námi nebudou mít slitování.

Od počátku jsem věřil těm slovům a věděl jsem kdo účelově mlží a kdo naopak mluví pravdu a nazývá věci pravými jmény a proto je dodnes umlčován a zesměšňován a to je důvod, proč jsem se stal Republikánem. Věřím, že lidé kteří nebyli letos volit, tak učiní příští rok a že právě tito lidé rozhodnou o výměně politiků v Poslanecké sněmovně a dají přednost pravdě před koblihou, či okopírovaným slibem.

Karel Fleischer - Místopředseda SPR-RSČ

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená * jsou povinná.