» » Za koblihu a za trávu jdou na vlastní popravu

Za koblihu a za trávu jdou na vlastní popravu

 

Byli jsme a budem,

Nezlomeni a připraveni,

S hlavou hrdě vztyčenou,

Až povoláni budem,

Dějinami.

Neuznávám vládu a parlament složené z vyznavačů komunistické diktatury, která je platnými zákony, a to na základě tragické zkušenosti mnoha pokolení našich předků, pojmenována jako zločinná. Neuznávám vládu a parlament složené z aktivních přisluhovačů režimu, který má na svědomí zástupy umučených a popravených, statisícové davy zničených jedinečných lidských životů. Neuznávám vládu a parlament složené z nemyslících kariéristů hrabivě se deroucích k moci pro rozmnožení svého majetku zbídačováním ostatních. Neuznávám vládu a parlament zbabělých zlodějů a podvodníků, kteří své zločiny zbaběle skrývají za poslaneckou imunitu. Neuznávám vládu a parlament neváhající použít soudní a ozbrojenou moc proti každému, kdo není ochoten se í podřídit. A to bez ohledu na to, že se zaštiťují podporou nemyslících a lhostejných.

Žádná lidská bytost obdařená rozumem a citem nemůže takové ponížení strpět. A to nejen dobrovolně, ale také pod jakýmkoliv nátlakem. Nic by ji neomluvilo, pokud by se nevzepřela. Z vyššího principu mravního je odpor proti tyranii povinností myslících bytostí toužících po svobodě a právu, je to tedy povinnost, na které není možné shledat nic nezákonného. Nemůžeme se nechat zastrašit ani tím, že nastupující diktatura bude kriminalizovat jakýkoliv čin proti své moci. To konec konců dělala každá diktatura kdykoliv v dějinách.

Na naší straně, na straně odporu jsou odvěké principy práva. Ty jsou silnější než jakýkoliv zákon, který nesmí být s nimi v rozporu. Principy, na nichž a jen a jen na nichž je postaveno fungování společnosti, pokud se má nazývat lidskou.

Vše jde přesně podle plánu autorů nového světového pořádku. Dokonalý výsledek dlouhodobého plánování a manipulace. Masivní reklamní kampaň přinesla očekávané plody. Byla zvolena přesně taková paleta neskromných, neinteligentních kariéristů, kteří budou slepě plnit příkazy, jejichž skutečné cíle a dosah ve své nevědomosti mnohdy ani nepochopí. I když je však náhodou pochopí, tak v zájmu svého vlastního prospěchu i z pouhé zbabělosti jim stejně uposlechnou. Nový parlament i vláda budou v takové sestavě, kterou den za dnem doslova vtloukala lidem do hlav cílená reklama z televizních obrazovek. Stačí se podívat na záběr jakékoliv televizní debaty. Aby byla iluze demokracie dokonalá, jsou dokonce výsledky takto propagovaných politických strana politiků v takovém pořadí v jakém stáli před kamerami.

Znovu a znovu se k popisu dneška hodí sonet, který by měl však být spíše přečíslován na č.666.

Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,

jen nevidět, jak žebrá poctivec, (Kdo je dnes boháčem a kdo chuďasem?)

jak pýchou dme se pouhý parazit, (Moci se chopili plagiátoři, neschopní vlastního myšlení!)

jak pokřiví se každá čistá věc, (Bylo kdy vlastenectví a národ tak ostouzeny?)

jak trapně září pozlátko všech poct, (Jedině ziskuchtivost je jejich motivem v politice!)

jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč, (Bylo kdy znásilnění považováno za běžnou kratochvíli?)

jak sprostota se sápe na slušnost, (Copak se někdy mluvilo tak vulgárně?)

jak blbost na schopné si bere bič, (Jediný zbohatlík může beztrestně terorizovat kohokoliv!)

jak umění je pořád služkou mocných, (Kolik umělců se dalo do služeb politiků?)

jak hloupost zpupně chytrým poroučí, (Každá hloupost, odkudkoliv, je tady přejímána!)

jak prostá pravda je všem prostě pro smích, (Kariéra a lež, to je úspěch?)

jak zlo se dobru chechtá do očí. (Copak tady platí jedny zákony pro všechny stejně?)

Znaven tím vším, já umřel bych tak rád,

jen nemuset tu tebe zanechat.

Těžko lze očekávat, že si národ slouhů, soustavně ohlupovaných médii dokáže jednou za čtyři roky ze svého středu vybrat ty nejlepší. (De Tocqueville) Jestliže by takové očekávání bylo vyloženou iluzí, které snad dnes již nikdo nevěří, proč se tedy s takovým stavem vůbec smiřovat a takto vybrané jedince ve vedení společnosti respektovat, a tedy poslouchat a jejich příkazy se řídit. Naopak pokud tedy jsou s největší pravděpodobností hraničící s jistotou vybráni ti průměrní až špatní, je třeba vyvinout veškeré úsilí, které by směřovalo k jejich odstranění a nápravě tohoto stavu, který škodí celé společnosti, a dokonce i těm, kdo jej zavinili. A tento výběr provádět znovu a znovu, až budou konečně vybráni ti, kdo si místo ve vedení společnosti zaslouží.

Kdysi byl svět větší a ti, kdo nesouhlasili se stavem a směřováním společnosti v konkrétní zemi mohli odejít pro záchranu svého života, své duše, za uskutečněním svého snu na jiný konec kontinentu nebo na druhý konec samého světa.

Stále rychleji se však svět zmenšuje. Proto již nemůžeme ale spíše nesmíme svůj svět pro naše životy, a budoucnost našich potomků hledat někde v dáli. Můžeme, a především musíme jej vybudovat tady a teď.

Blázni se radují a posmívají, že naše doba prý minula. Tím však jen odhalují svoji vlastní krátkozrakost a hloupost. Naopak, již minula doba těch zapšklých, kteří k smrti nenávidí ostatní, jejichž jedinou starostí je, jak uškodit druhým. Marně se pachtí při kopání hrobu ostatním, protože pohřbívají především sami sebe. V opojení jepičím úspěchem si myslí, že teď budou tancovat na hrobech našich ideálů, na hrobech těch, které svojí tupou odevzdaností a neschopností myslet pohřbívají. To však jen tak dlouho, než je samé zrychlující se víření strnulých, bezduchých masek odvane do jejich vlastních hrobů.

Naše doba je stále blíž. Vláda těch, kdo jsou malou částí nenávisti plných závistivců zvoleni, aby zneužitím moci mohli terorizovat každou svobodnou a myslící bytost již brzy skončí. Budoucnost patří jenom těm, kdo dokáží bojovat a raději by zemřeli vstoje, než aby žili na kolenou. My zůstaneme, ale ty, kdo jsou opojeni a zaslepeni pocitem vlastní důležitosti odvane vír událostí, které se na nás již valí, třebaže je nedokážeme zatím pojmenovat. Tak dlouho s námi manipulovali, tak dlouho jsme ohýbali hřbety ve snaze přežít, tak dlouho jsme se utěšovali naději, že se stane zázrak a vše špatné se v dobré obrátí, až jsme zapomněli na to, že jsme lidské bytosti. Že máme svá přirozená práva a svobody, že mezi námi a jimi nesmí stát nikdo bez souhlasu každého jednoho z nás. Že si nesmí nikdo uzurpovat pro sebe moc a navlékat nás do okovů poslušnosti, jenom proto, že jej dosadila hloupost menšiny a lhostejnost většiny. Nikdo není nad našimi právy a svobodami, je jen bůh a naše práva.

Ti, kdo se dnes dostali k moci nikdy ani nepředstírali, že chtějí sloužit svým spoluobčanům. Vždy jim šlo jenom o to, aby svoji představu společnosti založenou na neomezené vládě hrstky mocných, manipulaci, otroctví a vynucování si poslušnosti silou, mohli skrýt za dobrovolným souhlasem porobených. Proto ani my bychom neměli, byť z vrozené slušnosti předstírat, že budeme takový stav a jejich vládu respektovat.

Naprosto upřímně musíme nahlas prohlásit, že vládu složenou z jedinců jejichž jedinou motivací je jejich vlastní prospěch, zakrývání jejich vlastních zločinů a naprostá neúcta k našim právům a svobodám, respektovat nebudeme a uděláme vše proto, abychom ji co nejdříve svrhli.

Miroslav Sládek

Komentáře

    1. Pavel Bludský
      24 Říjen 2017 11:33 Odpovědět Citovat

      Vážení přátelé, kamarádi!
      S textem pana Sládka, mohu jen souhlasit. Nepřeji si nic jiného než aby každý kdo sympatizuje s Republikány, nezoufal ale aktivně se podílel na propagaci Republikánů! I když se to nezdá, je čas ukázat poctivým lidem že tady jsme, budeme a že to nevzdáme !!! Pavel Bludský

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená * jsou povinná.