» » » Je to potřeba?

Je to potřeba?

parlament

Potřebuje Česká Republika dvě komory parlamentu a 14 krajů?

Koncepce bikameralismu (dvoukomorový parlament) bývá uplatňována především ve velkých zemích, sestávajících z rozsáhlých a většinou mnohem početnějších samosprávních celků, např. v Německu je to Bundesland – spolková země.

V USA jsou zastupovány jednotlivé státy jednou z komor parlamentu. Myšlenka vytvořit dvoukomorový Kongres přišla v USA od Otců zakladatelů, kteří chtěli jednu komoru, která by zastupovala lid, a druhou, která by zastupovala vládu daného státu. V Senátu má každý z 50 států Unie dva zástupce, tedy celkem 100 členů a Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických má celkem 435 členů. Počet reprezentantů jednoho státu je pak dán počtem obyvatel daného státu. Vždy se tedy jedná o země, které jsou jakousi federací spojených nezávislých států, kde bikameralismus má smysl.

Menší státy, kde rozdělení krajů je spíše formální záležitostí, jsou běžné jednokomorové parlamenty.

Našim cílem, je postupně přejít na systém unikameralismu neboli jednokomorového parlamentu, kde přijímání zákonů tedy není závislé na druhé části, ale pouze na další instanci, jako například podpisu prezidenta, bude rychlejší a jednodušší, než je tomu v současném systému dvoukomorovém, kde prosazení zákona bývá zdlouhavou procedurou, která se daňovým poplatníkům hodně prodraží.

Námi navrhovaný systém může pak posílit roli prezidenta, který by byl volen přímou volbou a jeho role by byla sloučena s rolí a tudíž pramomocemi předsedy vlády. Nešlo by tedy pouze o ceremoniální osobu s nákladným aparátem, jejíž smysl v tak malém státě je v hrubém nepoměru k vysokým nákladům na provoz Kanceláře prezidenta ČR.

V porovnání rozloh států, jako Švédsko, Německo, Francie, Španělsko, Británie s Českou republikou a také s počtem obyvatel se naskýtá další otázka, zda je skutečně nutné dělit republiku do 14 krajů s armádou úředníků, zatěžujících státní rozpočet gigantickými sumami. Velikost a početnost některých krajů je tak nízká, že se státu nemůže vyplácet provozovat tento kraj jako samostatný celek s úřadem a vlastní agendou. Například Karlovarský kraj, který má cca 299 000 obyvatel a rozlohu jen 3 314 km², nebo Královéhradecký kraj s počtem obyvatel 551 000 a rozlohou 4 759 km². Jen pro názornost, počet obyvatel jen města Brna je 400 904 včetně trvale žijících cizinců.

Každý ze 14 krajů má své krajské zastupitelstvo, čítající nejméně 45 a nejvíce 65 členů.

Počet zastupitelů je závislý na počtu obyvatel, tedy 45 členů do 600 000 obyvatel, 55 členů pro 600 000 – 900 000 obyvatel a 65 členů nad 900 000 obyvatel.

Každý si snadno dokáže představit náklady na provoz a technické zajištění takovýchto zastupitelstev a krajských úřadů a rovněž pak platy úředníků a zastupitelů jednotlivých 14 krajů.

Stejné je to se Senátem ČR, který má 81 členů a sídlo Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratským palácem a Malým Fürstenberským palácem. K tomu početná armáda zaměstnanců Senátu ČR a obhospodařování výše zmíněných nemovitostí, které jsou sídlem Senátu ČR plus vozový park a další náklady.

Dalším neopominutelným podstatným faktem je složitost průběhu a délka procesů navrhování a schvalování zákonů v našem dvoukomorovém systému.

SPR – RSČ od počátku své existence vždy prosazovala systém jednokomorového parlamentu a také zřízení samosprávných celků dle historického členění, tedy v základu Českou republiku sestávající ze dvou základních územně správních celků Čech a Moravy a Slezska.

Česká republika má 10 554 000 obyvatel a její členění a počet státních úředníků, placených z daní ekonomicky aktivních občanů je v hrubém nepoměru s jakýmkoliv státem světa.

Jako příklad můžeme brát zmíněné Spojené státy Americké, kde počet obyvatel je 320 341 000 obyvatel a Německo asi 82 milionů obyvatel. Přitom počet členů například v obou komorách parlamentu v USA je 100 v Senátu a 435 ve Sněmovně reprezentantů. Německý spolkový sněm má variabilní počet členů a nejméně 598 poslanců a stav kolísá kvůli volebnímu systému a existenci tzv. vyrovnávacích mandátů a v současnosti od roku 2013 jich je 630.

V České republice máme 200 poslanců Poslanecké sněmovny parlamentu ČR a 81 senátorů Senátu Parlamentu ČR. K tomu je třeba připočíst ještě státem placené asistenty a kanceláře poslanců a senátorů a rovněžtak správu budov, civilní zaměstnance, vozový park a další náklady.

Současný systém funguje v podstatě jen v pozměněné formě z dob před listopadem 1989, kde se pouze zrušilo Federální shromáždění oddělením Slovenska a Česká národní rada se přejmenovala na Poslaneckou sněmovnu k 1. lednu 1993. Senát byl poprvé naplněn volbami na podzim roku 1996.

Senát ČR měl kolem roku 2012 cca 194 zaměstnanců, kde platy každého zaměstnance se pohybují nad celostátním průměrem. To vše, včetně techniky a správy nemovitostí i spotřeby energie zaplatí český občan. Plus platy Senátorů a jejich náhrady, např. na ubytování, cestování z místa bydliště atd.

V současné době mají jednokomorový parlament v Dánsku, Izraeli, Maďarsku, na Slovensku, ve Švédsku, Norsku, Lotyšsku a Litvě.

Švédsko zrušilo druhou komoru parlamentu v roce 1971 a má dnes jednokomorový Riksdag, rozlohou je však mnohem větší, než Česká republika a má zřízeno 21 krajů (län) na celkovou plochu země 449 964 km² ve srovnání s rozlohou České republiky 78 866 km² se tak naše ČR vejde do Švédska 5,7 krát.

Často se poukazuje na vyhazování státních peněz především na sociální oblast, avšak nadbytečné úřady ať již Senát ČR, Veřejný ochránce práv, kterého zmiňuji v jiném článku, nebo jednotlivých 14 krajů spolyká mnohem větší část peněz, které by bylo účelnější invastovat v jiných oblastech a vyřešila by se tak řada současných problémů ve zdravotnictví, školství i v politice zaměstnanosti a v sociálním systému ČR.

Snížení počtu krajů a zrušení Senátu ČR by ušetřilo velké peníze nejen provozem, ale i volbami a také urychlilo rozhodování krajů a parlamentu.

Získali bychom čas a peníze a to jistě stojí za zvážení a my jsme připraveni státoprávní uspořádání začít řešit ihned po volbách, pokud získáme od voličů dostatečný počet hlasů.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená * jsou povinná.